Kultura Bulharska je po staletí silně ovlivňována regionálním postavením země. Umění navazuje zpočátku na tradice antické a thrácké, silný vliv má řecko-byzantská kultura. Orientální prvky turecké se prosazují zejména od 14. století, kdy Bulharsko upadlo pod osmanskou nadvládu, v níž setrvalo až do poloviny 19.století. Zejména lidová slovesnost však nese všechny znaky uchovávané kultury slovanské. Významnou roli sehrál příchod žáků věrozvěsta Metoděje, z nichž nejvýznamnějším byl Kliment Ohridský (+916), který se stal prvním bulharsky sloužícím biskupem. Zdokonalil hlaholici a významně přispěl k uchování odkazu Cyrila a Metoděje (sepsal tzv.panonské legendy). Hlaholice byla za cara Simeona, velkého příznivce vzdělanosti, nahrazena novým písmem upraveným z velkých písmen řecké abecedy, tzv.cyrilice.
Turecká nadvládla značně narušila kulturní vývoj národa. Její renesance nastala až v 19.století v souvislosti s národním obrozením. Slovanská kultura literární a výtvarná se udržovala zejména kolem monastýrů, významnou roli sehrála lidová světská píseň (zbojnická) a osvobozenecká literatura (například poezie Boteva či Rakovského).
Novou epochu odstartovalo osvobození (1878). Začala se rozvíjet umělá tvorba hudební, výtvarná a literární, vznikalo bulharské divadlo.Velkou úlohu měli v tomto procesu také čeští umělci, malíři, dirigenti i učitelé.
Pro bulharské umění je ve všech jeho kategoriích typické sepětí s reálným životem a sentimentální vztah k rodné zemi. Duch kultury národa je podle našeho mínění nejvíce ukryt v lidových zvycích a tvorbě, proto tomuto tématu věnujeme největší prostor.
Lidové zvyky a tvorba
Literatura
Divadlo, film, hudba
Výtvarné umění a architektura