Není známo, jak toto malé moře přišlo ke svému jménu. Není pravděpodobné, že by bylo nazváno podle barvy hladiny. Ta je většinou azurová, v podvečer šedobílá, někdy se v ní střídá i několik barev. Jedna úvaha odvozuje název od smutku opuštěných lidí nad stovkami zničených a potopených plavidel v moři, které se dokáže značně rozbouřit (zvláště v zimních měsících). V létě však bývá klidné a již staří Řekové ho nazývali "pohostinným mořem".

Charakteristika

Plocha: 413 488 km
Největší délka: 1 130 km (Burgas-kavkazské pobřeží)
Největší šířka: 613 km
Průměrná hloubka: 1 650 m, do 8, místy až 35 km však nepřesahuje 50 m (při letoviscích moře klesá až od 600 m od pobřeží pod 10m)
Slanost: slabá (18 promile, v největších hloubkách 22 promile), dáno obrovskými přítoky "sladkých" řek (Dunaj, Dněpr, Dněstr...), soli K, Ca, Cl, Cr, bikarbonátní (příznivé pro lidský organismus)
Průzračnost: do 16-20 m
Teplota vody: od června do září průměrně 23°C
Příliv, odliv: není patrný
Fauna: narozdíl od bohaté flory chudá (v hloubkách vzniká rozkladem organických látek jedovatý sirovodík), 1 500 živých organismů, při pobřeží žádní člověku nepříjemní živočichové, 180 druhů ryb, 60 druhů užitkových. Ve velkých hloubkách žijí delfíni i žraloci (k pobřeží se nikdy nepřibližují).
Ostrovy: malé, počet 7 (z toho 4 proti Sozopolu)
Zálivy: dva velké - Varenský a Burgaský
Pobřeží: reliéf pestrý, střídají se ploché břehy, kolmé skalisté stěny, zelený a lesní porost, miniaturní zálivy, masy balvanů

 

 

 

 

 

Proč jet k moři právě do Bulharska?

Bulharsko je pohostinné a pro Čechy cenově výhodné. Kulturní zvyklosti a jazyk jsou blízké našim. Moře je čisté, stejně tak jako písčité pláže (oceněny Modrým praporem ES jako jedny z nejčistších na světě, viz.www.blueflag.org.). Bulharské moře je ideální pro rodiny s dětmi. Sestup do moře je většinou mírný, spád dna postupný. Voda má nízký obsah soli. V moři se nevyskytují nebezpeční či nepříjemní živočichové jako jsou jedovaté ryby, pálivé medúzy, ježovky apod. Podnebí je v létě příjemně teplé, nebývá však horké. Střediska se privatizují a úspěšně rozvíjejí. Postupně se službami snaží vyrovnat řeckým letoviskům. Turisté jsou přilákáváni množstvím atrakcí (lety na motorovém rogalu, seskoky padákem, půjčovny vodních skútrů, motocyklů a aut, pro děti skluzavky, tobogány, auta na baterie apod.)

 

Co dělat, když už nechci ležet u moře?

Černomořská střediska jsou nejen rekreačními centry, ale jsou atraktivní i z turistického hlediska a program dovolené tedy nemusí obsahovat jen opalování na pláži. Nejstarší osídlení pobřeží se datuje do 7.stol.př.Kr.(maloasijští Řekové). Podél pobřeží pak vyrostla celá řada původně řeckých a římských osad: Kavarna (Byzone, Karvuna), Balčik (Krunoj, Dionýsopolis), Varna (Odessos), Obzor (Heliopolis), Nesebr (Manebria, Mesemvria), Pomorie (Anchialo), Sozopol (Apollónia), Achtopol (Agatopolis) ad. Dodnes v nich najdeme pozůstatky architektury z této doby, nebo alespoň archeologická muzea. Z pláží se lze vydat také do přírody. Na severu lze doporučit přírodní rezervaci s legendárním mysem Kaliakra (blízko Kavarny). Varenskou oblastí protéká řeka Kamčija, která je obklopena téměř subtropickou vegetací a má široké, kalně žluté ústí pokryté lekníny. Po řece se pořádají turistické projížďky. V blízkosti silnice mezi Varnou a Zlatými písky je přístupný zámek Evxinograd (bývají zde státní návštěvy, proto pasy s sebou). U Slunečního pobřeží má být nová turistická atrakce, model Noemovy archy s archeologickým muzeem a živými zvířaty.

Jižní střediska jsou zase východišti do zajímavého pohoří Strandža. Z dosažitelných vrcholů jsou pěkné výhledy na moře. Roste tu mnoho hub, což Češi jako houbařský národ jistě ocení. V oblasti Burgasu je "tropická" řeka Ropotamo. Po Ropotamu se pluje obvykle na raftovém člunu. Voda je téměř stojatá, kolem ticho a téměř subtropická vegetace. Břehy lemují staré duby obrostlé liánami vytvářející zelený tunel. Nad ústím řeky se zdvíhají rozvaliny thrácké pevnosti Kaleto. Dále na jih směrem k Primorsku je pobřeží skalnaté a členitě rozdělené na malé zálivy. Od ústí Ropotama až k Primorsku se prostírá přírodní rezervace Arkutino porostlá hustým dubovým lesem. Po souši je téměř nedostupná. Zdejší záliv Paraskevi podle bájí skrývá poklad piráta Vlčana Vojvody. Od zálivu vede trasa k 50 m vysokému skalnatému výběžku Maslen nos (Zechtinborun), jehož útesy padají do 30 m hloubky do moře. V řece lze spatřit vodní želvy a hady, pelikány a volavky.

Ve letoviscích jsou často informační střediska a cestovní kanceláře nabízející organizované výlety do Varny (námořní muzeum, delfinárium), Nesebru (městská rezervace Unesco, mnoho architektonických památek), Sozopolu (starobylé příjemné rybářské městečko), historického města Veliko Tarnovo (krásné terasovité město, někdejší sídlo carů) i tureckého Istanbulu. Vyjíždějí odtud pravidelně také moderní meziměstské autobusy soukromých firem do výše jmenovaných míst i do Plovdivu a hlavního města Sofie.

 

 

 

Zkusili jste se už potápět?

Potápět v Bulharsku se lze buď ze břehu, nebo z lodi, kterou si lze najmout. Potápěčský servis není valný, proto se doporučuje spoléhat spíš na vlastní výbavu. V Primorsku ovšem působí bulharská firma Poseidon s potápěčskou základnou, kde je možné si naplnit láhve, zapůjčit si kompletní výbavu nebo využít nabídky tzv.discovery scuba diving (poznávacího potápění pro turisty). Akce včetně instruktáže přijde asi na 20 EUR. Běžný půldenní výjezd na laminátové lodi do vybrané lokality stojí asi 10 EUR. Domluvíte se česky. Nedaleko Sozopolu ve vsi Ravadinovo se uvažuje o zřízení nové české potápěčské základny. Pro potápění jsou vhodnější jarní a podzimní měsíce, kdy je voda chladnější a viditelnost obvykle lepší. Viditelnost je zhruba do 8-15 m, je ovšem samozřejmě závislá na dané lokalitě. Teplota vody je mimo sezónu v 10 m pod 15°C, ve 20 m kolem 8°C. Záleží na počasí. Podmořský život je celkem pestrý. Všudypřítomné jsou slávky jedlé (midi), mořští krabi, koníci, jehly, medůzy, rejnoci a platýzi (kalkan). Ve větších hloubkách se lze setkat se žraloky černomořskými, ropušnicemi, hlaváči či dravými mušlemi rapana. Na mnoha místech je možné narazit na vraky potopených lodí. Například v Primorsku v zálivu Paraskevi je v hloubce 18 -25 m vrak francouzské lodi Zak Fersene, potopené r.1929. Mys Ordovitza u Kitenu byl antickým přístavem a také zde byl nalezen potopený vrak. U Černomorce je vrak staré dřevěné lodě, ale také železné lodě z 2.světové války. Běžně se při ponorech nacházejí kotvy a střepy antických amfor.